Olomoucká revoluce 89

 

 

Zveme všechny 17. listopadu na happening Okupační stávka 2019 na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Ti starší opět okusí atmosféru listopadu 1989, ti mladší se mohou podívat, jak to tenkrát doopravdy bylo.

Jde o to se potkat a připomenout si ty skvělé okamžiky.

Čeká na vás největší výstava fotografií z listopadu 1989 v Olomouci – najdete se na alespoň na jednom z tisíce snímků?

Program

Sobota 16. listopadu
18.00 mše za studenty v katedrále sv. Václava.

Neděle 17. listopadu
10.00 otevření filozofické fakulty pro veřejnost
- každý si může vyzkoušet činnost jako v listopadu ’89: malování plakátů, psaní na stroji, tisk na cyklostylu a k tomu promítání dobových filmů 
15.00 poděkování kantorům, kteří do toho šli hned od začátku se studenty
16.00 projekce unikátního záznamu koncertu Karla Kryla v Olomouci

Každý, kdo by chtěl pomoci s přípravou v sobotu a organizací v neděli, je vítán. I když jedete v sobotu do Prahy, v neděli na Vás čeká olomoucká filda. Kdo se chce aktivně podílet na přípravách a průběhu Okupační stávky 2019, napište na info@olomouckarevoluce89.cz

Zkopíruj a pošli to dál...

Za stávkový výbor 1989
Martin Štainer, Tomáš Kasal, Bob Coufal, Miloš Korhoň, Ivan Langer, Pepa Kořenek, Hynek Hlavenka a mnoho dalších

 

Na kolejích visí malé letáčky vybízející všechny, kdo se chtějí něco dozvědět o pátečním masakru na Národní třídě, k veřejné diskusi ve Státním divadle Oldřicha Stibora v 19.00 hodin.
V sedm hodin večer se kromě řádných návštěvníků do divadla nahrnula i řada studentů. V hledišti je napětí. Ne všichni jsou informováni. Všichni jakoby povrchem těla vnímají, že se něco děje. Opona.

 

U fakult stojí od rána studenti, kteří byli včera na Šmeralových kolejích.
Do nekonečna vysvětlují spolužákům, co se stalo a že univerzita jde do stávky. Ve dvanáct hodin je hala UP plná.

 

Od 20. listopadu vznikal v Praze Koordinační stávkový výbor studentů. 21.11. se již přidaly i mimopražské školy. Sídlo Koordinačního výboru bylo na katedře DAMU v Praze. Koordinační výbor měl své tiskové mluvčí, 6 členů a 2 spolupředsedy M. Mejstříka a Š. Pánka.

 

V odpoledních hodinách byl ustaven Československý koordinační a informační výbor stávkujících studentů. Zástupci pražských stávkujících vysokých škol se v Praze setkali se studenty z Brna, Ostravy, Hradce Králové a Žiliny.
Bylo dohodnuto, že v Čs. výboru bude mít každá stávkující VŠ jednoho reprezentanta a že to, na čem se Výbor dohodne, bude mít charakter doporučení a ne závazného usnesení. Spolupředsedy byli zvoleni Pavel Lagner (Praha) a Jaroslav Černý (Ostrava). P. Lagner pak o ustavení Výboru informoval při demonstraci na Václavském náměstí.

 

Miroslav Štěpán byl vypískán dělníky během projevu na mítinku dělníků a techniků pražské ČKD Lokomotivka – Sokolovo.
V Praze se konalo shromáždění vedoucích funkcionářů, velitelů a náčelníků politických orgánů ČSLA. Vystoupil zde ministr národní obrany M. Václavík. Bylo přijato prohlášení, v němž stojí, že ČSLA vyjadřuje podporu ÚV KSČ a vládě. Na shromáždění byla vyjádřena připravenost armády hájit a ubránit vymoženosti socialismu, svobodu a mír v ČSSR.

 

V Praze začalo zasedání ÚV KSČ. V 19. hodin M. Jakeš sdělil, že on a ostatní členové předsednictva a sekretariátu ÚV dávají své funkce k dispozici, aby mohlo být zvoleno nové vedení. Neprošel návrh, aby se generálním tajemníkem stal L. Štrougal jakožto představitel reformního proudu.
Po intervenci G. Husáka, který chtěl zůstat prezidentem, byla vybrána loutka v podobě K. Urbánka. Ten byl zvolen novým generálním tajemníkem ÚV KSČ, do předsednictva byli zvoleni tři noví členové, sedm jich bylo odvoláno.

 

Občanské fórum vydalo v 04.30 hod. prohlášení k personálním změnám v předsednictvu ÚV KSČ. Zde se zdůrazňuje, že provedené změny jsou nedostatečné, vedou ke zneklidnění a pochybnostem zda strana pochopila krizi, že ve vedení KSČ zůstávají lidé, jejichž odchod OF žádá. Vůli stoupenců OF vyjádří manifestace v sobotu ve 14 hod. na Letenské pláni. Prohlášení bylo zakončeno výzvou k účasti na generální stávce 27.11. od 14 hod. a výzvou k vytrvalosti a stupňování tlaku na vedení KSČ.

 

V Paláci kultury v Praze pokračovalo druhým dnem jednání celoměstský aktiv funkcionářů KSČ. Pražský primátor Z. Horčík tam vystoupil s výzvou, aby 27.11. fungovala veřejná doprava a služby. Pracující byli vyzváni, aby při generální stávce nepřerušovali práci a manifestačně vyjádřili podporu novému gen. taj. ÚV KSČ K. Urbánkovi a novému vedení MV KSČ.

 

Generální stávka mezi 12. a 14. hodinou proběhla na celém území ČSSR, ve všech městech a obcích, ve většině továren, podniků a institucí. Nepřetržité provozy projevily solidaritu manifestačně.
Na náměstích probíhaly během generální stávky manifestace, většinou organizované místními OF. Lidé, jak se to stalo po 17. 11. zvykem, nosili na oděvech trikolóry v národních barvách. Probíhaly diskuze o dalším možném společenském vývoji.

 

Když čtu tuto zprávu, tak si uvědomuji, že den po generální stávce zdaleka nebylo vyhráno: komunisté na celostátním aktivu KSČ odmítli rozpuštění Lidových milicí.Předsednictvo ÚV SSM se na svém zasedání vyslovilo „Jsme pro socialismus“. Svazáci vyjádřili souhlas s otevřeným dialogem, ale i znepokojení nad některými veřejnými vystoupeními těch, jimž se léta slova nedostávalo. Doporučilo, aby česká mládež citlivě zvažovala, kdo a co lidem říká. 
Pokračovala jednání OF s vedením státu. OF na nich žádalo demisi Federální vlády, zrušení tří článků ústavy týkajících se vedoucí úlohy KSČ a odstoupení prezidenta.

 

Prezident republiky nařídil nepokračovat v trestním řízení nebo prominout tresty odnětí svobody u J. Jelínka, S. Devátého, R. Pánové a dalších osob.16. mimořádná schůze sněmoven FS ČSSR schválila společné prohlášení k současné vnitropolitické situaci. Byla zřízena komise pro dohled na vyšetřování zákroku 17. listopadu. Předseda FS ČSSR A. Indra oznámil svoji demisi.

 

Děly se věci: na mimořádném zasedání ÚV SSM požádal o uvolnění ze všech svých svazáckých funkcí Vasil Mohorita (Mohorita od koryta).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČSR rozhodlo na základě provedených ústavních změn o zrušení výuky marxismu – leninismu a dějin mezinárodního dělnického hnutí na vysokých školách. Místo těchto předmětů bude zavedena nově koncipovaná výuka společenských věd.

 

 

Předsednictvo ÚV KSČ na základě programového vystoupení svého generálního tajemníka Karla Urbánka „nastolilo potřebu kritického přehodnocení událostí v roce 1968 včetně okolností, za nichž došlo ke vstupu vojsk pěti socialistických států na území ČSSR“. Jinými slovy – konečně po 21 letech odsoudilo nezákonný vstup okupantských vojsk, vedených sovětskými veliteli.

 

 

Občanské fórum zveřejnilo své programové zásady.
Také komunisté zveřejnili svůj nový dokument, staronově nazvaný „Akční program KSČ“. Připouští pochybnost intervence 21. srpna 1968, opakuje však hesla opozice „Demokracie pro všechny“, „Jsme pro svobodný a bohatý duchovní život“. „Upevnit postavení ČSSR ve světě“.
V Rakousku označují za senzaci, že bude odstraněna „železná opona“ mezi Rakouskem a ČSSR a bude umožněn svobodný výjezd čs. občanů do západních zemí. Zároveň se počítá „s nájezdem Čechů a Slováků za nákupy do rakouských měst“.

 

 

Jmenování nové (doplněné a pozměněné) čs. vlády v čele s Ladislavem Adamcem vyvolalo okamžitě v Praze a po celé zemi novou vlnu protestů, protože ve vládě je nadále 15 komunistů.
Je zajímavé, že v tomto okamžiku byli lidé na ulicích radikálnější než OF a VPN, které původně byly ochotny novou vládu akceptovat.Za předsednictví Jozefa Stanka začala jednat parlamentní komise pro dohled na vyšetření událostí ze 17. listopadu 1989.

 

Václavské náměstí v Praze se opět zaplnilo statisíci demonstrujícími občany, kteří pohrozili novou generální stávkou 11. prosince, nebudou-li splněny požadavky Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí. 
Nespokojenost se složením vlády Ladislava Adamce je mimořádná. Protestní shromáždění se konala také v Bratislavě, Olomouci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Zlíně, Hradci Králové, Košicích a dalších městech republiky. Všude bylo slyšet volání po odstoupení nově jmenované vlády „Demisi! Demisi!“

 

 

V Čs. televizi označil generální tajemník KSČ Karel Urbánek dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a ve společnosti po XIII. sjezdu za neplatný a vyslovil se pro plnou politickou rehabilitaci všech, kteří pro nesouhlas se vstupem okupantských vojsk v srpnu 1968 byli přinuceni odejít ze strany.Mluvčí Občanského fóra Jiří Dienstbier uvedl, že nová vláda má podporu OF, ale její obsazení stále neodpovídá současnému rozložení sil. Informoval novináře také o tom, že Federální úřad pro tisk a informace vydal souhlas k vydávání Lidových novin. Dále byl Federálnímu shromáždění předložen návrh nové ústavy, který by měl být předložen k všelidové diskusi.

 

 

ČTK přinesla zprávu, že měsíčník Lidové noviny bude od nového roku vycházet jako deník, jehož vydavatelem bude Občanské fórum. Jak řekl šéfredaktor LN Jiří Ruml, zůstanou noviny i nadále nezávislé.

Tisková agentura Reuter píše o tom, že se čs. komunistické vedení ocitlo ve slepé uličce, jednání Václava Havla a Karla Urbánka trvalo 75 minut a po jeho ukončení ho ani Karel Urbánek, ani Václav Havel nekomentovali. Agentura cituje slova Karla Urbánka, že „nyní je nejdůležitější zvládnout růst vášní, nebo budeme muset nakupovat zítra zboží na příděl“.

 

Prezident republiky přijal demisi předsedy vlády Ladislava Adamce a řízením vlády pověřil jeho prvního místopředsedu Mariána Čalfu, kterého současně pověřil sestavením nové čs. vlády.

Předsednictvo ÚV KSČ vyloučilo Miloše Jakeše a Miroslava Štěpána z řad členů KSČ.

 
Prezident republiky Gustáv Husák vykonal po mnoha létech utlačování národa a odsuzování tisíců nevinných lidí konečně jeden záslužný skutek: rozhodl po zvážení se všemi státními a soudními orgány o amnestii, aby nebylo zahajováno a pokud bylo zahájeno, aby bylo zastaveno trestní stíhání pro trestné činy (uveden dlouhý přehled odstavců a paragraf trestního zákoníku), spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí. Prominul dále pravomocně uložené nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, dále tresty nápravného opatření a jejich zbytky, tresty vyhoštění a zákazu pobytu, uložené přede dnem tohoto rozhodnutí.
 
Představitel iniciativy Most Michael Kocáb referoval v koordinačním centru OF o svých rozhovorech na Úřadu předsednictva vlády ČSSR, kam doručil návrh OF a VPN na složení federální vlády. Pracovníci úřadu mu tlumočili, že Marian Čalfa je rozhodnut přistoupit téměř na všechny požadavky OF a VPN. Představitele Úřadu předsednictva vlády nepřekvapila ani kandidatura Václava Havla na úřad prezidenta republiky, o níž je informoval a také pro další představitele federální vlády je v zásadě přijatelná.
 
Ve 13 hodin odvolal prezident republiky Gustáv Husák na návrh designovaného předsedy vlády Mariana Čalfy z funkcí členy vlády Bohumila Urbana, Pavla Hrivnáka, Jaromíra Žáka, Ladislava Vodrážku, Jaromíra Johanese, Františka Pince, Jana Stejskala, Alfréda Šebka, F. Reichela, Antonína Krumnikla, Jaromíra Algayera a Viliama Rotha.
 

Začalo odstraňování železné opony! Na základě rozhodnutí čs. vlády začaly práce na postupném odstraňování ženijně technického zařízení na československo-rakouské hranici.

Zástupci světové obuvnické firmy českého původu Baťa oznámili, že 17. prosince přicestuje do Československa Tomáš Baťa, který zde bude jednat o možnostech průmyslové a obchodní spolupráce. V této souvislosti bude městu Gottwaldov vráceno původní jméno Zlín.

 
Rudé právo oznámilo, že mnoho řadových členů KSČ ze všech míst republiky podporuje kandidaturu Ladislava Adamce na úřad prezidenta ČSSR a podporuje záměr zvolit prezidenta republiky „lidovým hlasováním (referendem)“. (Referendum považivali komunisté za jedinou šancí, jak na post prezidenta dostat svého člověka.)
 
O čtyřech kandidátech na úřad prezidenta republiky se hovoří po celé republice. Zahraniční vysílačky hovoří o tom, že se rozpoutal politický boj za kandidáty, kterými jsou Ladislav Adamec, Čestmír Císař, Alexander Dubček a Václav Havel. Profesor Ota Šik zaslal Alexanderu Dubčekovi otevřený dopis, aby podpořil vůli většiny národa a volbu Václava Havla, a vzdal se kandidatury v podmínkách ještě neuskutečněných svobodných demokratických voleb.
 
Do Československa přicestoval Tomáš Baťa. Na letišti ho společně s občany přivítal místopředseda vlády Vladimír Dlouhý a večer došlo k setkání s Václavem Havlem. Deník Práce sděluje, že dokumentární studio Čs. filmu natáčí životopisný dokument o Tomáši Baťovi. Nakladatelství Práce se rozhodlo vydat knihuaz o neuvěřitelném úspěchu čs. krajana, který v roce 1939 utekl před fašisty, bojoval v kanadské armádě a po válce postupně vybudoval kolosální podnik se 100 závody v 90 zemích světa.
 
Vojáci Pohraniční stráže v Plané u Mariánských Lázní založili Fórum pohraničníků. Zásadně nesouhlasí s tím, aby jednotky Pohraniční stráže byly cvičeny na potlačování demonstrací. Požadují rovněž změnit předpisy a zákony související se střelnými zbraněmi ta, aby se zvýšila bezpečnost a snížila možnost jejich neodpovídajícího použití.
 
Setkání zástupců Občanských fór krajských a okresních měst mj. schválilo radu koordinačního centra, přijalo stanovisko k volbě prezidenta republiky, a to ještě do konce roku, a připraví návrhy nových poslanců na uvolněná místa. Název rozhlasové stanice Hvězda, jakož i její znělka (první tóny písně Směr Praha) jsou již minulostí. V 11 hodin dopoledne se ozvala nová znělka rozhlasové stanice Československo a zrušena byla i znělka "Kupředu levá", kterou se ozývaly denně Rozhlasové noviny. Nová znělka bude vybrána z veřejné soutěže.
 
Měsíc od událostí, které uvedly do pohybu celou zemi, konala se v Praze na Albertově manifestace studentů a občanů, na níž promluvil Martin Mejstřík z koordinačního centra Občanského fóra. Účastníci uctili památku raněných 17. listopadu a také památku velkého bojovníka proti komunismu Andreje Sacharova, který bude mít zítra pohřeb v Moskvě.
 
Před budovou Federálního shromáždění již několik dnů manifestují stovky demonstrantů, dožadující se volby Václava Havla prezidentem republiky jako jedině možného z navržených kandidátů. Řidiči jedoucí po severojižní magistrále zapínají klaksony a rozsvěcují světla, působí hluk před parlamentem. Demonstrujícím se podařilo požádat předsedu parlamentu Stanislava Kukrála o zajištění klidného průběhu zítřejší volby prezidenta republiky a aby byli oficiálně vyhlášeni kandidáti na funkci prezidenta.
 
Celý svět informuje o víkendových událostech a nepokojích v Rumunsku, kdy při střetu demonstrantů s armádou bylo údajně zabito několik set lidí - s odvoláním, na očité svědky, kteří přijeli v pondělí z Rumunska do Maďarska Jugoslávie. Znepokojeny jsou vlády celého světa, orgány OSN. Rovněž čs. vláda a jednání parlamentu vyjádřily stanovisko k politickým poměrům v Rumunsku. Protestuje se před rumunskou ambasádou v Praze, okamžitě jsou otiskovány výzvy k solidaritě s pozůstalými po krvavých obětech, ale rumunská strana zatím veškerou pomoc odmítá. Ze strachu před krutým režimem, který tam vládne.
 
V pražském Paláci kultury se konal mimořádný sjezd KSČ pod heslem „Za demokratickou socialistickou společnost“ a za účasti 1524 delegátů s hlasem rozhodujícím, 24 delegátů s hlasem poradním a 169 hostů, mezi nimi i 50 stoupenců Demokratického fóra komunistů, kteří požádali o možnost účastnit se diskuse a navrhovat členy nového ústředního výboru. K jejich platformě se až dosud přihlásilo přes 60 000 občanů. Kolem jejich účasti se strhla bouřlivá polemika
 
V Paláci kultury skončilo jednání mimořádného sjezdu KSČ, byl zvolen 140členný ústřední výbor a 27členná ústřední revizní a kontrolní komise. Předsedou byl již předchozí den zvolen Ladislav Adamec. Ze strany byl vyloučen Vasiľ Biĺak a pozastaveno členství dalším bývalým vedoucím funkcionářům, mj. Gustávu Husákovi a Lubomíru Štrougalovi. Na sjezdu bylo zrušeno tzv. Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, dále byly zrušeny Lidové milice. Novým předsedou ústřední a revizní komise se stal Karel Urbánek.
 
Jednání u kulatého stolu ve Valdštejnském paláci v Praze se zúčastnili zástupci rozhodujících politických sil v Československu a dospěli k vzájemné dohodě o dalším rozvoji demokracie, humanity a národního porozumění. Zejména se shodli v souladu s veřejně projevovanou vůlí občanů a považují za uznávaného představitele země na úřad prezidenta republiky Václava Havla a na úřad předsedy Federálního shromáždění Alexandera Dubčeka.
 
Ministři zahraničí ČSSR a SRN Jiří Dienstbier a H.-D. Genscher v pohraničním pásmu u obce Nové Domky u Rozvadova symbolicky přestřihli hraniční dráty. Západoněmecký ministr uvedl, že se "naplňuje naděje Evropy, jde o velký okamžik v dějinách našich národů, které jsou spojeny jak dobrými, tak tragickými událostmi". Jiří Dienstbier zdůraznil, že je to jedna z prvních akcí, kterou ve své nové funkci může učinit, symbolický doklad otevřenosti, s níž chce naše politika přistupovat k Evropě.
 
Štědrý den. Konečně po mnoha letech pravé české Vánoce s oživlou tradicí lidových betlémů, koled, četných bohoslužeb včetně přímého přenosu Čs. televize z půlnoční mše v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově.
 
Trest smrti byl vykonán ihned po tajném soudním procesu a vynesení rozsudku nad Nicolae Ceaušeskem a jeho ženou Elenou, a to za genocidu, jejíž obětí se stalo na 60 000 lidí, a za další zločiny. Televize během noci odvysílala zpravodajství, které zachytilo zatčení, odsouzení i popravu zastřelením manželů Ceuašeskových. Dále představila diktátorovy potomky, zatímco druhý syn Valentin nebyl zatím zadržen a místo jeho pobytu není známo.
 

Na Štěpána bez Štěpána :-)

O svátcích vyhlásilo pokojnou hladovku 1050 odsouzených v nápravně výchovném ústavu v Ostravě - Heřmanicích, současně docházely zprávy o odmítání stravy z mnoha dalších věznic. První místopředseda čs. vlády Ján Čarnogurský, předseda slovenské vlády a další vládní a soudní činitelé navštívili věznici v Leopoldově, kde vyslechli zvolené zástupce odsouzených, kteří jim předložili své požadavky, mj. udělení všeobecné amnestie, zlepšení podmínek výkonu trestu, zrušení trestu smrti a snížení nejvyšší sazby odnětí svobody na deset let.

 
Volba nových poslanců Federálního shromáždění a jejich slib byly na programu samostatné schůze, která se konala v Praze. Předseda Sněmovny lidu Josef Bartončík oznámil, že rezignovali poslanci: Vasiľ Biĺak, Zdeněk Čumpl, Vladimír Hajko, Vladimír Herman, Alois Indra, Miloš Jakeš, Jan Jirásek, Antonín Kapek, Václav Rabas, Emanuel Rigo, Rudolf Říman, Ladislav Stejskal, Zdeněk Sytný, Viliam Šalgovič, Jaroslava Šimůnková, Gejza Šlapka, Miroslav Štěpán, Lubomír Štrougal, Jindřich Zahradník, Jan Zelenka a Zbyněk Žalman.
 
Alexander Dubček byl zvolen předsedou Federálního shromáždění po rozpravě na společné schůzi obou sněmoven čs. parlamentu. Ve svém projevu uvedl, že po dvaceti letech se vrací do funkce, kterou musel tehdy opustit. Poukázal na kontinuitu dnešních dní s událostmi roku 1968 a vzdal hold těm, kteří se v uplynulých letech řídili svědomím a mandátem svých voličů. V závěru podpořil kandidaturu Václava Havla na úřad prezidenta republiky.
 

Volba nového prezidenta:
K volbě prezidenta republiky se sešli poslanci nejvyššího zákonodárného a zastupitelského sboru ČSSR ve Vladislavském sále Pražského hradu.

Jediným kandidátem, na němž se shodli představitelé politických stran, Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí při jednáních u kulatého stolu 22. prosince, je spisovatel a dramatik Václav Havel.

Poprvé po 41 letech byl do funkce hlavy státu navržen reprezentant širokého proudu politických sil - nekomunista, bojovník za dodržování lidských a občanských práv, demokracii, svobodu a pravdu.

 
Po všechny dny bezprostředně po zvolení docházejí prezidentu republiky Václavu Havlovi desítky blahopřejných telegramů z domova a celého světa.
Čs. prezident Václav Havel se poprvé setkal s portugalským prezidentem M. Soaresem. Setkání se zúčastnil také ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier. Všichni tři muži se vydali k soše sv. Václava, kde položili květiny s připomenutím posledních pěti týdnů a vyjádřením solidarity se studenty a všemi ostatními občany, kteří byli v minulých letech zbiti nebo perzekuováni a pracovali pro to, aby se všichni lidé naší země dožili dnešního svobodného dne.
 

Řízením federálního ministerstva vnitra byl pověřen prezidentem republiky Václavem Havlem a po dohodě s předsedou vlády Marianem Čalfou JUDr. Richard Sacher.

Iniciativní skupina Společnosti pro Moravu a Slezsko zveřejnila prohlášení, v němž uvádí, že humánní průběh revoluce by měl být završen překonáním dosavadního systému státoprávního a územně správního uspořádání.

 

Nový rok startuje památným projevem V. Havla:

Milí spoluobčané,
čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž: jak naše země vzkvétá, kolik dalších miliónů tun oceli jsme vyrobili, jak jsme všichni šťastni, jak věříme své vládě a jaké krásné perspektivy se před námi otevírají.
Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal. Naše země nevzkvétá...

 
Parlamentní komise na dohled šetření událostí 17. listopadu konstatovala, že Miloš Jakeš doznal svou politickou odpovědnost za tuto události, že byla uvalena vazba na Miroslava Štěpána z důvodné obavy z jeho útěku do zahraničí, a že je nutné dále prošetřovat další zásady pořádkových sil proti demonstrující veřejnosti.
 

V největší věznici Leopoldově je v současné době 2500 odsouzených, amnestie se týká 550 z nich, další stovka bude propuštěna až po přešetření každého jednotlivého případu. Ve věznici, kde protestovali na sklonku loňského roku vězňové, nastal opět právní stav.

Exilový hlasatel Svobodné Evropy herec Martin Štěpánek navštívil svou rodnou vlast.